Domácí vzdělávání neznamená, že dítě není ve škole
Možná přemýšlíte o tom, že by se vaše dítě učilo doma – ať už proto, že je nemocné, nebo protože by vám více vyhovovalo tzv. „domškoláctví“. Důležité ale je vědět, že i v takovém případě musí být dítě zapsané ve škole.
Podle školského zákona se totiž domácí vzdělávání (správně „individuální vzdělávání“) povoluje jen tehdy, když je dítě řádně přijato do základní/mateřské školy. Nestačí tedy učit se doma „jen tak“.
Jak to funguje?
- Rodič podá písemnou žádost řediteli školy, kam dítě nastoupilo k povinné školní/předškolní docházce.
- V žádosti musí být uvedeno například: kdo dítě bude učit, jaké budou podmínky doma, jaké učebnice se použijí, a také vyjádření školského poradenského zařízení.
- Učitel doma musí mít odpovídající vzdělání (pro první stupeň stačí maturita, pro druhý stupeň je nutné vysokoškolské vzdělání).
- Dítě se pak každé pololetí dostaví do školy k přezkoušení, aby se ověřilo, že zvládlo učivo.
Co z toho plyne?
- Povinná školní docházka neznamená nutně denní docházku do školy, ale vždy znamená, že dítě musí být zapsáno v určité škole.
- Rodiče odpovídají za to, že vzdělávání doma probíhá podle pravidel.
- Pokud dítě neuspěje u pololetních zkoušek nebo nejsou dodrženy podmínky, ředitel může domácí vzdělávání ukončit a dítě se vrátí do běžné výuky.
Shrnutí
Pokud chcete, aby vaše dítě bylo vzděláváno doma, je nutné:
1) mít dítě zapsané ve škole,
2) požádat o povolení individuálního vzdělávání,
3) dodržovat podmínky stanovené zákonem.
Takto je zajištěno, že každé dítě v ČR opravdu splní povinnou školní/předškolní docházku – ať už ve třídě, nebo doma.
Související témata: Základní škola Mateřské školy Školství
Osoba odpovědná za aktuálnost informací: Boháčová Veronika