Potřebuji řešit Nejčastěji hledáte logo

Potřebuji řešit

Informace

Jak vznikl Újezd nad Lesy

(Použit text z knihy manželů Tomaidesových "Střípky z Újezdské historie")

Vznik Újezda a jeho názvu, znak a prapor

imgpreview-2.jpg

znak Ujezda nad Lesy.JPG

Tak jako mnoho dalších Újezdů v Čechách byl „ uježděn“. V průběhu staletí se přepis názvu naší vesnice měnil: 1309 Viesd, 1349 Vgesd, 1405 Vgezd, 1586 Augezd, 1720 Aujest, 1850 Aujezd, 1880 Oujezd, 1900 Újezd.  Podobným způsobem jako náš Újezd vzniklo mnoho dalších Újezdů. A. Sedláček uvádí v roce 1895 jen v Čechách celkem 89 Újezdů.    A co říká o pojmu „újezd“ August Sedláček, náš slavný historik ve své knize Místopisný slovník království českého? „Újezd, staročeské poznamenání kusu země, jež se rovná asi nynějšímu pojmu velkostatek. Kdykoliv od knížete někomu kus země vyklučené s roklemi, lukami, pastvinami a okolními lesy darován, nařízeno několik pánů, aby jedouce okolo ustanovili hranice. Cokoliv ujezdili, nazývalo se újezdem. Tak i mnohdy vesnice na témž statku nazýváme.“    

osídlení Újezda.jpg

Také náš Újezd vznikl jako vesnice ulicového typu v jižní části dnešní obce, podél cesty vedoucí z Koloděj (dnešní Staroújezdské), která tvořila osu návsi, jejímž centrem byl statek a kostel se hřbitovem, obehnaným zdí. Středověká vesnice měla obvykle 10-15 domů s jednoduchou dřevěnou konstrukcí, pouze kostel a obydlí rychtáře byly kamenné stavby.

Většina Újezdů vzhledem k jejich velikosti patřila pod jiné obce. Příkladem může být právě náš Újezd, patřící v té době ke Kolodějím. Po vzniku Československa v roce 1918 stát musel řešit, co s názvy Újezdů, které se staly samostatnými obcemi. Proto  Ministerstvo vnitra  7. 2 1922 schvaluje název obce Újezd nad Lesy, současně s vytýčením katastrální hranice mezi Sibřinou a Újezdem.

Po roce 1922, když se v úředním  názvu obce poprvé objevily „lesy“, si začali  občané více uvědomovat význam i důležitost lesa Vidrholce, který zaujímal větší část katastru obce. Tak se symbol lesa, v miniatuře tří smrčků, začal objevovat na razítkách obecního úřadu i dalších spolků a organizací. Obecní úřad začal razítko s třemi smrčky používat v roce 1924.

Znak a prapor obr5.jpg

V roce 2001 byl udělen  naší Městské části Praha - Újezd nad Lesy znak, který má charakter mluvícího znamení. Ve stříbrném štítě jsou na zeleném návrší tři smrky přirozených barev, prostřední je vyšší. Současně získal Újezd nad Lesy prapor, tvořený bílým a zeleným vodorovným pruhem v poměru 2 : 1. Do bílého pruhu vyrůstají ze střední části tři zelené smrky s hnědými kmeny, prostřední vyšší sahá do středu bílého pruhu. 

Nejstarší historie do roku 1309, ze kterého pochází první písemná zmínka o Újezdu

sekeromlat -  jordanovská kultura.jpg

Na území naší obce pocházejí nejstarší nálezy z období neolitu, 5000-4000 pr. n. l. V roce 1925 byly v osadě Blatov nalezeny na zahradě zahradníka J. Müllera a na poli rolníka J. Hejduka neolitické sekerky, které svědčí o osídlení v mladší době kamenné. Dalším nálezem z období eneolitu, pozdní doby kamenné, 4000-2000 př. n. l.,  bylo sídliště lidu s jordanovskou kulturou, narušené těžbou v pískovně p. Černého na Blatově, (sekeromlat, sekerky, čepel, přeslen a několik střepů). Uloženo v Národním muzeum. Další nálezy jordanovské keramiky na Blatově pocházejí jednak ze zmíněného sídliště , jednak z kostrového hrobu, který není blíže lokalizován.

K tomu je také zápis v újezdské kronice. Při zahradnických pracích občanů Hrbka, Černého a Sokolovského nalezeno bylo ještě mnoho střepin z nádob doby pohanské.

V říjnu roku 1934 se upravovalo školní hřiště nově postavené školy a dělníci tam rozkopali i malé návrší, kde byl nalezen vzácný kamenný sekeromlat. Kdo mohl tehdy tušit, že toto malé návrší, z něhož byla hlína rozvážena po celé ploše pozemku, je vlastně mohylou nordické kultury(starší název pro dnes užívanou kulturu nálevkovitých pohárů, 3800-3400 př. n. l.).

džbánek - jordanovská kultura.jpg

Dalším archeologickým nálezem z  Blatova je keramický pohár z mladšího eneolitu, z období kultury šňůrové keramiky (2800-2000 př. n. l.). Z doby broznzové, z období únětické kultury, jsou z Blatova hned čtyři nálezy, pohár, nádobka, část nádobky a střep. 

bronzová záušnice.jpg

Nejmladším újezdským archeologickým nálezem je bronzová záušnice, nalezená při zakládání hřbitova   v roce 1940. Pochází z raného středověku, ze slovanského hradištního období, 8. - 9.  století. 

Vidrholec

Trstenická stezka.jpg

Les Vidrholec byl nazýván  také Vydrholec, Fiderholtz, Fidrholecz, Fiderholetz, Fiederholz, Fidrholc. Místní jméno vzniklo ve středověku z německého Witerholz (witer, gewiter = bouřka, vichřice, holz, gehölze = les, lesík). Odtud také pochází dodnes používané české úsloví:  Je tu jako na vidrholci (silně tu fouká).

Název Vidrholec zůstal dnes zachován pro jižní část přírodní rezervace Klánovický les, která na západě zahrnuje i chráněné území Blatova a kromě katastru Újezda nad Lesy zasahuje ještě na území Klánovic, Jiren, Úval a Šestajovic.

 

výřez Müllerova mapa.jpg

Hluboké lesy říčanské, zejména rozsáhlý Vidrholec, byly odpradávna sídlem loupeživých tlup a lapků, kteří přepadaly pocestné a kupce na cestě do Prahy. Cestě se říkalo "trstenická". Byla to starodávná zemská obchodní stezka, spojující Prahu s Moravou a dálným Východem.

1142 

Již český kníže Vladislav II.  na počátku své vlády v roce 1142 nechal les Vidrholec obklíčit svými zbrojnoši a loupežníky dal odvésti k hrdelním soudům v Kouřimi a Kolíně, kde byli po mučení popraveni.  Kanovník vyšehradský zaznamenává: „Toho roku v postě (březnu) po celé zemi mnoho jest zvěšeno na šibenici, nejpřednější však na hoře Šibeničné.“ (návrší mezi pražským Vítkovem a Olšany zváno bylo Šibeničná hora)

S uprchlými lupiči z Vidrholce se můžeme později shledat i v jiných městech, kde na mučení přiznávali četné vraždy a loupeže, zde prováděné.  Bezpečný průjezd obchodníků, formanů i průchod pěších lesem Vidrholcem měl být zajišťován vymýcením stromů a křovin podél zemské stezky , která lesem procházela. Po třicetileté válce se k lupičům přidávali i zběhové z armády a skupiny bojovných žebráků - vesničanů, kteří opustili válkou zničené vesnice.

? - 1229 - Blatov

I. josefské mapování 1764-1783.jpg

Informace o založení Blatova je převzata z Almanachu republiky Československé. Podle něho byl založen roku 1229. Tentro údaj ale nebylo možno ověřit a je zde tedy volné pole pro další pátrání. Obyvateli Blatova  byli dřevorubci. První Josefské mapování z roku  1764-83  již zobrazuje Blatov jako osadu „Na Blatie“. F. Holec ve své kronice uvádí, že pravděpodobně vznikla osada Blatov (nově) na poč. osmdesátých let 18. století, kdy byl osídlen Újezd. Schaller v r. 1788 zaznamenal 5 domů (J. Schäller, Topographie X. str. 196) To je také první zpráva o této vesnici, která měla v r. 1843 11 domů a 98 obyvatel a sčítání z r. 1857 zaznamenalo 15 popisných čísel a 112 obyvatel. V polovině 19. stol. vytvořil Blatov jednu obec se sousední vesnicí Újezdem nad Lesy. S ním byl také v r. 1974 připomen k hlavním městu.

Znak a prapor městské části

Související témata: Historie Újezda nad Lesy


Osoba odpovědná za aktuálnost informací: Hájková Iva
Published

Přihlášení / Můj účet

Můžete se přihlásit prostřednictvím sociálních sítí.

Služby městské části od A do Z

Kontakt

Úřad městské části Praha 21

Staroklánovická 260
190 16, Praha 9
tel.: +420 281 012 911
fax.: +420 281 971 531
e-mail: podatelna@praha21.cz
el. podatelna: posta@praha21.cz
ID datové schránky: bz3bbxj
IČ: 00240923

Úřední hodiny

PO: 8:00 - 12:00 / 13:00 - 17:30
ÚT: Není úřední den
ST: 8:00 - 12:00 / 13:00 - 17:30
ČT: Není úřední den
PÁ: 8:00 - 12:00

Matrika v případě svatby omezený provoz