Pohádka o tom, jak místostarosta J.Slezák zase jednou všechny převezl
Bylo, nebylo, ale spíše bylo.
Stalo se v Újezdě po volbách již pěknou tradicí, že funkci předsedajícího ZMČ se ujal za dlouhodobě hlasově indisponovaného starostu P. Roušara místostarosta Jan Slezák v mediích známý jako Radní mlátička.
Po pravdě, ZMČ alespoň netrvá tak dlouho, ale to je tak asi jediný klad celé věci. Jinak můžeme sledovat amatérské představení jednoho herce, který nezná text (v tomto případě Jednací řád). Návštěvník tak neví, zda právě probíhá diskuze, rozprava a často ani co se vlastně projednává.
Neznalost Jednacího řádu, která je u J. Slezáka fatální na posledním ZMČ zapříčinila, že každý ze zastupitelů si mluvil, jak dlouho chtěl, kolikrát chtěl a někdy i kdy chtěl. Naopak na obyčejné občany musí být přísnost, v tom je místostarosta Slezák nekompromisní. Takže když např. autor tohoto článku žádal v diskuzi o slovo, J. Slezák velkopansky máchnul rukou a okomentoval to slovy: „ Je rozprava, nemáte nárok“. Mýlil se však náš čacký místostarosta. Protože nezná jednací řád, neví, že občan má právo vyjádřit se i v rozpravě, pokud to odsouhlasí bez rozpravy zastupitelstvo ( §8, čl.7 JŘ) . Když ho na tuto skutečnost tazatel upozornil, J. Slezák neztratil hlavu a začal citovat §8, čl.3 JŘ. Přes opakovaná upozornění tazatele však i nadále J. Slezák o porušení § 7 mluvit nechtěl a po vzrušené debatě nakonec radši schůzi na 15 minut přerušil. Inu, to se hned pozná sociální demokrat. Tomu je právo lidu nade vše.
Při dotazech občanů zase J. Slezák na zcela jasně položenou otázku, jak je možné, že jako předseda KV v minulém volebním období svolal v roce 2010 jednání KV pouze jedenkrát, ačkoliv mu JŘ ukládá svolat je minimálně 4x za rok, a zda za tuto úmyslnou nečinnost obdržel finanční odměnu, odpověděl následovně:
„Na jednání ZMČ jsem vše vysvětlil a nebyly žádné námitky. Odměnu jako předseda KV jsem obdržel podle vyhlášky“. A je to.
Kdyby J. Slezák vykonával funkci místostarosty a předsedajícího zastupitelstva jako svůj koníček bez nároku na mzdu, dala by se sem tam nějaká ta chybička odpustit a tyto základní neznalosti JŘ by bylo možné i částečně tolerovat. J. Slezák je ale za své neviditelné místostarostování honorován částkou převyšující průměrný pražský plat měsíčně a za tuto částku by již člověk předpokládal, že za ni něco odvede a že si alespoň před jednáním ZMČ, které se koná navíc pouze 4x do roka přečte znění JŘ, nebo že bude mít tolik respektu vůči tázajícím se občanům a zcela jasně položenou otázku zcela jasně odpoví. J. Slezák však za tyto nemalé peníze není ochoten učinit ani tohle.
Je tedy otázkou, k čemu takový člověk na radnici vlastně je (respektive není, protože je neuvolněný, což znamená, že přijde na radnici cca 3x v měsíci, 2x na RMČ a jednou pro výplatu). A pak, že je krize a lidé se mají špatně. J. Slezák jasně dokazuje, že to jde i líp.
A tak zazvonil zvonec a pohádky je konec, nebo je to teprve začátek?
Ing. Jiří Lameš