
Na této mapce je zobrazena župa neznámého jména pod č. 3, kde později vznikl Újezd n. Lesy.
Její území spadalo pod děkanát brandýský.
Župní (hradské) zřízení se nacházelo na vrcholu uprostřed dvanáctého století. (hranice župy odpovídaly územnímu rozdělení na děkanáty, děkanát = několik farností)
Na této mapě Čech Jana Kryštofa Müllera z roku 1720 je zobrazen "Aujest" již jako místo s kostelem. Mapa patří k nejkrásnějším kartografickým dílům a zobrazuje údaje o české krajině na počátku 18. století.
V té době byl Aujest pustý a území spravovala Marie Terezie Savojská.
Detail území s "Aujestem".
Území mezi silnicí z Běchovic do Úval a Kolodějemi je ještě zarostlé lesem, cesta byla v té době považována za nebezpečnou, vzhledem k existenci loupežníků ve Fiderholtzi.
I. vojenské mapování – josefské
V letech 1764-1768 probíhalo I. vojenské mapování tzv. josefské, které se v letech 1780 - 1783 upřesnilo. Důstojníci vojenské topografické služby projížděli krajinu na koni a zakreslovali skutečnost v terénu. Byly zobrazeny komunikace, císařské silnice, řeky, potoky, orná půda, louky, pastviny budovy. Na okraji některých listů je seznam obcí s počtem obyvatel, koní apod. Mapa ukazuje krajinu před nástupem průmyslové revoluce.
Severně od Aujestu rybník Slavětín
Porovnáním počtu obyvatel, domů a koní v osadách si můžeme udělat obrázek o tehdejším životě v krajině. Uvedeny jsou údaje o nejbližších místech Újezdu. Domy jsou značeny červeným bodem, kolem silnice v Aujestu je 8 bodů , tedy 8 stavení a 1 kostel. V tabulce je zapsáno 7 domů, 23 osob a 6 koní. Musí to být tedy údaj z roku 1783, kdy se končilo mapování, po novém osídlení, kde kronika újezdská uvádí osídlení 10-ti němec. rodinami (?) za Aloise I. Josefa z Lichtensteinu.
| osada,samota | měšťan,sedlák | zahradník,chalupník | kůň |
| Aujest | 7 | 23 | 6 |
| Auwal | 19 | 49 | 33 |
| Biechowitz | 9 | 30 | 33 |
| Chwalla | 13 | 31 | 28 |
| Dobroschowitz | 10 | 21 | 18 |
| Dubetsch | 8 | 22 | 8 |
| Dubetschek | 1 | 4 | 0 |
| Kolodiey | 13 | 41 | 31 |
| Kwietnitz | 8 | 16 | 9 |
| Na Blatia | 0 | 0 | 0 |
| Nowa Hospoda | 0 | 0 | 0 |
| Nowi dwur | 0 | 0 | 0 |
| Siprzin | 10 | 33 | 22 |
| Stupitz | 3 | 6 | 6 |
| Schestajowitz | 30 | 69 | 34 |
| Gurnau | 21 | 82 | 20 |
V letech 1836-1852 probíhalo II. Vojenské mapování, tzv. františkovo
Mapy II. vojenského mapování vznikaly v době nástupu průmyslové revoluce a rozvoje zemědělství. Výměra orné půdy ze zvýšila za 100 let o 50% a lesní plochy dosáhly u nás historicky nejmenšího rozsahu.

| místo | chalupník | chlév | osoba | kůň |
| Aujezd | 33 | 14 | 36 | 8 |
| Auwal | 68 | 16 | 100 | 20 |
| Biechowitz | 54 | 25 | 60 | 24 |
| Chwala | 62 | 36 | 58 | 17 |
| Dobročowitz | 35 | 3 | 18 | 3 |
| Dubeč | 64 | 1 | 30 | 10 |
| Dubeček | 7 | 0 | 3 | 0 |
| Koloděj | 49 | 24 | 30 | 20 |
| Kwietnitz | 21 | 5 | 10 | 12 |
| Blatow | 11 | 0 | 10 | 0 |
| Nowi dwur | 0 | 0 | 0 | 0 |
| Sibřin | 36 | 4 | 36? | 12 |
| Stupitz | 18 | 12 | 16 | 4 |
| Šestajowitz | 85 | 14 | 80 | 10 |
| Jirna Gr. | 91 | 16 | 46 | 14 |
V letech 1877-1880 bylo v Čechách provedeno III. tzv. františko-josefské mapování. Oproti mapování z roku 1852 po 25 letech je stav osídlení v oblasti Újezda a Blatova téměř totožný.

Z roku 1935 pochází tato mapa Újezda nad Lesy
Najdeme zde původní názvy ulic, před jejich přejmenováním na současné .Staroújezdská se např. jmenovala Masarykova třída a také jsme měli Náměstí republiky. Výřez mapy je z okolí Masarykovy třídy.
